Krakov | Tipy co vidět

Krakov, hrad Wawel
Krakov, hrad Wawel, foto autor 2022

Velikonoční Krakov na účet Ryanairu

Krakov. Výlet do polského Krakova nám zaplatila letecká společnost Ryanair. Jak je to možné? Na konci článku o Vánocích v italských Benátkách jsme psali o tom, jak nám byl zrušený let. Každý možná neví, že cestující má svá práva a nárok na odškodnění. V rámci evropské unie je to jasně definované v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 . Letecké společnosti jsou povinni se tímto nařízením řídit a poskytnout odškodnění za zrušený let. Zrovna Ryanair k této problematice přistupuje zodpovědně a na webových stránkách společnosti naleznete srozumitelný návod a formulář pro podání žádosti o kompenzaci. Takže po zrušení letu jsme požádali o kompenzace a během 14 dní jsme měli na účtu 500 euro, ze kterých jsme si uhradili let a pobyt o Velikonočních svátcích v Krakově.

Cesta do Krakova

Na Velký pátek si beru volno, Hanka má prázdniny. Dopoledne, známým spojem na známou lavičku (psali jsme v článku o Benátkách) na letiště Václava Havla. Ve 14:00 přistáváme na letišti Jana Pavla II. a busem č. 300 se za 4 PLN (cca 21 korun) necháváme dovést na břeh Visly. Odsud je krásný výhled na hrad Wavel a k našemu ubytování pár set metrů. Další z variant jak se dostat do města je vlak, ale ten je podstatně dražší (14 PLN) a časová úspora zase není taková.

Základ je bydlet, takže prohlídku města necháváme na později a hledáme naše ubytování. To je ve vnitrobloku staré zástavby. Budova ne úplně vzhledná, pavlače plné haraburdí, ale před naším bytem je uklizená a byt samotný je krásný. Vysoké stropy, stará kachlová kamna, dřevěné vrzající podlahy… Z okna pak výhled na bývalou radniční budovu části Kaziměř, ve které dnes sídlí Etnografické muzeum. Do Kaziměře, židovské čtvrti, vedou naše kroky ihned po ubytování.

Židovská minulost Krakova

Kaziměř, polsky Kazimierz, bývala samostatnou obcí, která je dnes součástí Krakova a její historická atmosféra je cítit na každém kroku. Po staletí se zde mísilo křesťanství se silnou židovskou komunitou. Po pogromu v roce 1494 bylo město rozděleno na dvě části, z nichž ta židovská se stala domovem velkého množství Židů pronásledovaných v Evropě.

Krakov, Kaziměř

V 16. století se Kaziměř stala městem s jednou z nejvýznamnějších židovských komunit v Evropě. Ve své izolaci, kdy byla obehnána parkánem a hradbami, setrvávala až do roku 1800, kdy se čtvrti opět spojily. Po roce 1938 sem přesídlili němečtí židé. Často se objevují informace, že zde bylo nacisty zbudované ghetto, ale není tomu zcela tak. Ghetto bylo přes řeku ve čtvrti Podgórze a Židé nejen z Kaziměře tam byli přesunuti v roce 1941. Díky svojí minulosti si čtvrť Kaziměř zachovala svůj historický ráz a židovské památky a duch zde přetrvávají dodnes. Synagogy, hřbitovy, dlážděné uličky, restaurace nabízející tradiční kuchyni a kavárny s malými kovovými stolky lákají k posezení.

Současnost Kaziměře

Zájem o tuto část Krakova mnohonásobně zvýšil film Schindlerův seznam, který se zde natáčel, ale ve skutečnosti se jeho příběh odehrával ve zmíněné čtvrti Podgórze. Ta však byla po válce přestavěna a tak svůj původní, středověký ráz si zachovala pouze Kaziměř a zejména ulice Szeroka, která je jejím srdcem i duší.

Dnes zde jen stěží budete unikat nabídkám a lákadlům pro turisty. Nabídky projížděk, prohlídek a spousty suvenýrů se na vás valí ze všech stran, ale večer, když padne tma, město zcela změní svůj ráz a je mystické, tajemné, tiché. Jen Plac Nowy žije v noci víc než ve dne. Skupinky a skupiny povětšinou mladých lidí zde postávají a vychutnávají si místní specialitu, zapiekanku. To je forma rychlého občerstvení, která se rozšířila v 70. letech a jedná se o podélně rozříznutou bagetu na níž se kladou různé náplně. Houbové, kuřecí, zeleninové, šunkové… To celé je pak zapečené a skvělé. Stánky jsou zde obležené a i my si vystojíme dlouhou frontu na naší první krakovskou zapiekanku.

Krakov – Rynek Główny, Sukiennice, Barbakan

Další den vstáváme brzy a vydáváme se prozkoumat historické centrum a světoznámý Rynek Główny, největší krakovské náměstí a jedno z největších v Evropě. Vzniklo na půdorysu 200×200 metrů ve druhé polovině 13. století a jeho součástí se staly již existující stavby (či jejich pozůstatky) Mariánského kostela a kostela sv. Vojtěcha. Z tohoto důvodu se tyto dvě stavby vymykají z pravoúhlé logiky nově vzniklého veřejného prostoru. Součástí náměstí byla od jeho založení kamenná tržnice, ve které se prodávaly látky, proto se jí říkalo a dodnes říká Sukiennice. Při ní postupně vznikaly krámky, ve kterých se nabízelo i jiné zboží jako ryby, sůl, pečivo, keramika, šperky a mnoho dalšího. Budova v roce 1555 vyhořela a byla přestavěna v renesančním slohu. V průběhu 19. století byla doplněná o novogotické arkády a jako tržnice je využívána dodnes.

Krakov, Rynek Główny, Sukiennice

Krakov – Barbakan, Kleparz a Jan Pavel II.

Za ten prodloužený víkend rozhodně nemůžeme spatřit vše, tak jsme nuceni si udělat jasný plán a stanovit priority. Jednou z nich je stavba zvaná Barbakan. Je to impozantní cihlová brána městského opevnění s kruhovým půdorysem o průměru 25 metrů, síla stěn dosahuje 3 metrů a je doplněna sedmi věžemi. Brána chránila vstup do města od severu, a pokud se z letiště do města budete dopravovat vlakem, tak Barbakan rozhodně neminete, stejně jako Floriánskou bránu, skrze kterou procházela tzv. Královská cesta ze severní čtvrti Kleparz na hrad Wawel. Součástí městského opevnění byly i příkopy a parkány, které jsou v dnešní době zasypány a místo nich zde najdete tzv. planty, městské parky. Místo příjemné k procházkám a odpočinku.

Navštívili jsme i zmiňovanou čtvrť Kleparz, která nás obecně nikterak nenadchla, až na tržnici, která zde funguje od roku 1320. Pozdní dubnové odpoledne, kdy už se zavíralo, byla tržnice poloprázdná, ale i tak nás zaujalo množství zboží a nízké ceny. Naším plánem bylo povečeřet venku, nějakou rychlovku. Tržnice zavírá, tak jsme se již potemnělým městem přesunuli na Rynek Główny, který byl zaplněný stánky se vším a hlavně s jídlem. Chutě a vůně vábily a lákaly, sliny se sbíhaly na všemožné i nemožné dobroty. Nasyceni a plni dojmů jsme navštívili ulici Kanonicza, která je jednou z nejkrásnějších a nejstarších ulicí v Krakově. Detailní popis významných budov poskytuje web Przewodnik Kraków. Za zmínku stojí minimálně fakt, že v domě čp. 21 žil a pracoval Karol Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II.

Královský hrad Wawel

Navštívit Krakov a vynechat královský hrad Wawel je jako navštívit Prahu a vynechat Pražský hrad. Nevýrazné návrší nad řekou Vislou bylo osídleno již od pravěku a velmi brzy zde osídlení dostalo trvalý ráz. V 6. století našeho letopočtu zde bylo zbudováno hradiště, které se kontinuálně rozvíjelo. V 10. století tady stávaly dva kostely, následně katedrála Boleslava I. Od 11. století byl Wawel sídlem polských vládců. Ve 14. století tu byl vystavěn gotický hrad, který se významně rozšířil v 16. století za vlády Jagellonců.

Po roce 1609, kdy byla královským sídelním městem vyhlášená Varšava, začal Wawel upadat a byl využíván jako pevnost. Pouze katedrála svůj význam neztratila a nadále byla nejdůležitější církevní stavbou v Polsku. I nadále zde probíhaly královské korunovace a pohřby významných osobností. Od 18. století hrad sloužil jako vojenská pevnost, a to až do roku 1905, kdy vojenská posádka byla zrušena a k hradu se začalo přistupovat jako k historické památce.

Dnes jsou vnější prostory hradu volně přístupné veřejnosti a lze tu prožít příjemné odpoledne. Naše velikonoční počasí úplně nebylo nakloněné dlouhému vysedávání, ale i tak jsme zde strávili půl dne. K vidění jsou samozřejmě i vnitřní části hradu, jako královské reprezentativní prostory, zbrojnice, pokladnice. Informace o prohlídkách, cenách a historii naleznete na https://wawel.krakow.pl/

Informace o Katedrální bazilice sv. Stanislava a sv. Václava zde https://www.katedra-wawelska.pl/

Wawelský drak

K Wawelu se váže pověst o drakovi, který se usídlil v jeskyni pod hradem. Tyranizoval obyvatelstvo, požíral dobytek a mladé panny. Proč jsou všichni draci vysazeni na mladé panny je tedy vážně k zamyšlení… Jednoho dne došla Krakovi, legendárnímu vládci Poláků, trpělivost a vyslal své syny Kraka a Lecha zbavit zemi té bestie. Přímá steč, kdy prostý lid v čele s Krakem a Lechem vyrazil proti drakovi nevyšla. Drak vypustil ze chřtánu ohnivé plameny a lidé lítali vzduchem jako panenky. Krak a Lech se tedy uchýlili ke lsti. Naplnili dobytčí kůži sírou a vycpaninu spustili po laně před jeskyni. Drak návnadu schramstl a síra jej v žaludku začala pálit. Doplazil se tedy k Visle a pil a pil a pil… ve snaze zmírnit bolest. Když vypil všechnu vodu z Visly břicho mu explodovalo a bylo po drakovi.

Proradný Lech se nechtěl o slavné vítězství dělit a tak bratra Kraka zabil a svedl to na bestii, která už ale byla ve stavu, kdy nemohla vypovídat. Na hanebnou vraždu se však přišlo a Lech byl vyhnán. Po zesnulém Krakovi pak bylo město pojmenováno Krakov. Další z legend praví, že město bylo pojmenováno podle krákání havranů kroužících nad mrtvým tělem netvora.

Jeskyně pod hradem skutečně existuje a před ní drak vypouští své plameny i dnes. Bronzová, šest metrů vysoká socha draka zde byla instalována v roce 1972 a každých pět minut jí z tlamy vyšlehnou plameny. Je to velké lákadlo a rozhodně stojí za zhlédnutí. Obzvláště za tmy.

Čtyři krakovské mohyly

Na památku Kraka, otce Kraka a Lecha, byla nedaleko historického centra, v dnešní čtvrti Podgórze, vystavěna mohyla. Její vznik je kladen do 7. století našeho letopočtu a sám kníže Krak je v ní údajně pohřben. Je vysoká 16 metrů a průměr základny činní 57 metrů.

Wandina mohyla

Wanda byla dcerou Kraka a on, jelikož již neměl syny (Krak junior byl zabit Lechem a ten byl vyhnán), se ujala vlády. Kněžnu Wandu si umanul vzít za ženu německý kníže, ale ona složila slib cudnosti a do vdavek se nehrnula. A tak kníže přitáhl s vojskem do Polska, ale byl Wandou a jejími vojáky potupně vyhnán. Vyhrožoval pak, že se pro Wandu vrátí s mnohem větší armádou. Aby kněžna ochránila svojí zemi před dalšími válečnými strastmi, skočila do řeky a utopila se. Lid vděčný za to, že kněžna položila svůj život pro blaho národa jí vystavěl mohylu vysokou 14 metrů s průměrem 45-50 metrů. Naleznete ji v dnešní čtvrti Nowa Huta.

Kościuszkova mohyla

Mohyla v dnešní čtvrti Zwierzyniec. Je vysoká 34 metrů a průměr základny je 80 metrů. Tadeáš Kościuszki byl polský a americký generál, který se věnoval výstavbě vojenských pevností. Mimo jiné navrhl a vybudoval pevnost West Point (stát New York), ve které dnes sídlí slavná vojenská akademie. V roce 1783 jej za jeho zásluhy americký kongres jmenoval generálem. Pro Poláky se obzvláště významným stal v roce 1794, kdy se postavil od čela povstání proti Rusku a Prusku. Toto povstání je také po něm pojmenováno a Poláci jej uctívají jako národního hrdinu. Jeho mohyla byla vystavěna v letech 1820-1823 a po roce 1846 byla kolem mohyly vystavěna vojenská pevnost. Mohyla se stala její součástí. Dnes je zde muzeum připomínající slavného generála. Z vrcholu je krásný výhled na Krakov a okolí.

Piłsudského mohyla

Byla budována v letech 1934-1937 jako památník národního boje za nezávislost a jsou v ní uloženy kousky země ze všech bojišť první světové války, kde bojovali Poláci. Prvotně nebyla určena jako památník Józefa Piłsudskiho, ale ten, jako přední bojovník za nezávislost, polský premiér a vrchní velitel ozbrojených sil zemřel během její výstavby a tak se to „hodilo“. Po druhé světové válce byly do úpatí mohyly umístěny zeminy i z těchto bojišť. Mohyla je 26 metrů vysoká a její průměr činní 111 metrů. Naleznete ji, stejně jako Kościuszkovu mohylu, ve čtvrti Zwierzyniec.

Náš čtyřdenní výlet se nachýlil ke svému konci. Opouštíme město s pocitem, že sem se ještě musíme vrátit. Tolik jsme viděli a mnohonásobně víc nám toho uniklo. Krakov, město králů, je plné historie, zajímavých příběhů, intenzivních a inspirujících míst, která si zaslouží být navštívena a poznána.

Zveme Vás do Krakova.

Rynek Główny, Sukiennice
Liščí obchod

Contact to us